I upíři umí milovat- 1. Kapitola

Bylo chladné říjnové ráno když Viviane šla na svůj oblýbený hřbitov . Chodila ráda na hřbitovy relaxovat. Byla jiná než ostatní. Lidé ji neměli rádi tak žila v ústraní daleko od lidí v opuštěné továrně v lesích. Ráda chodila na ten opuštěný hřbitov u lesa na okraji vesnice kde byla blízko té opuštěné továrny. Chodila tam psát básně a příběhy do svého sešitu. Byla tichá a introvertní. Lidé ji zničili život a vyhnali do ústaní. Neměla tu podřadnou rasu v lásce a oni ji. Chtěla se pomstít svým nepřátelům . Začala brutálně vraždit každého kdo ji kdy ublížil. Stal se z Viviane masový psychopatický vrah. Zapálila si cigaretu už byla skoro u hřbitova . Nechtěla být člověk. Milovala chuť lidské krve svých obětí. Dokouřila cigaretu a vešla na hřbitov. Šla si sednout na svůj oblíbený hrob. A začala psát příběh. O svých snech. O vysněné dívce, po které dlouho toužila. O své lásce s mramorovým chladným srdcem. O té z jejích snů a představ. O své krásné paní temnot. Královně prokletých duší. O té temné královně, kterou už přes rok milovala...Ano láska ... Je bolestná, ale může být i krásná?